úterý 28. května 2013

Úryvkové úterý (18)


Meme pořádané mnou. Bližší informace k němu naleznete zde.

Kniha: Hustej nářez
Série a číslo dílu: Bratrstvo krve
Autor: František Kotleta
V překladu vydáno: 2010/08
Nakladatelství: Poutník



Překvapení a šok nečekaně napadených upírů prolomil Gerhard. Zařval: „Scheisse!“ a zachytávajíc do svého těla jednu kulku za druhou, rozběhl se k policistům. Prvnímu, k němuž doběhl, urval v běhu hlavu, hodil ji směrem k sešikované mase nepřátel. Pak si od pana bezhlavého půjčil samopal a začal kosit řady našich nepřátel.
„Ten hajzl má styl, co?“ ozvala se za mnou Veronika, která stejně jako já sledovala výpad našeho odvěkého nepřítele.
„Pomůžeme mu?“
„Že váháš, Synku.“
Nebyli jsme jediní, kdo následoval skopčákova příkladu. Upíři vbíhali do sevřených řad střílejících policistů bez ohledu na včeličky, které k nám posílali, a brali si jejich zbraně.
Snažil jsem se krýt za sloupy. Upíří organismus má své limity a nikdy jsem je nepodceňoval.
V řadách carabinierů nastal chaos. Ať už jim o nás řekl kdokoliv, neprozradil jim naši skutečnou sílu. Nebo prozradil, ale oni mu nevěřili.
Prosmýkl jsem se za zády jednoho z upírů, který neodolal a vysával ze zraněného policisty krev. Rozběhl jsem se maximální možnou rychlostí a ulovil svého prvního muže. Šlo o odstřelovače. Krčil se za sloupem a přes puškohled si vybíral jeden terč za druhým. Vrazil jsem mu pěst do krku, těsně pod helmu, a rozdrtil mu hrtan. Chroptěl a umíral.
Sundal jsem mu neprůstřelnou vestu a podal ji Veronice. Než se do ní nasoukala, vzal jsem si jeho zbraň a zpod pasu mu vyndal pistoli.
„Díky,“ poděkovala nečekaně Veronika za pistoli.
Nejsem žádný hrdina. Když to šlo, vždy jsem raději vraždil ze zálohy, než z očí do očí.
Naneštěstí pro policajty mám dobrou mušku a pevný stisk.
Co rána, to zásah.
Upíři bojovali s carabinieri tělo na tělo a já je kryl ze zálohy. Střílel jsem hlavně do krku. Italský šunt, který jsem ukořistil, se přes vestu ani helmu nedostal.

Robokopové stáli ve vchodech a na okrajích sálu. Pozorovali vraždění svých lidských pomocníků a zatím se do boje nijak nezapojovali. Policejní řady řídly v děsivých výkřicích hrůzy a strachu ze smrti a umírání.

Žádné komentáře:

Okomentovat