úterý 29. ledna 2013

Úryvkové úterý (9)



Meme pořádané mnou. Bližší informace k němu naleznete zde.


Kniha: Lví hříva
Série a číslo dílu: Pride stories 1 
Autor: Shelly Laurenston
V překladu vydáno: 2010
Nakladatelství: Levné knihy
česká obálka je naprosto příšerná, proto jsem použila originál


Slyšel, jak schází ze schodů a jde do kuchyně. Sbírá krabičku kondomů z pultu. Pak zamířila zpět, kudy přišla. Začal zvonit jeho mobil. Zastavila se. Zaslechl, jak se kov otřel o pult, když sáhla po telefonu, a zamířila do ložnice. Zamrkal překvapením, když slyšel, že telefon vzala. Dez nepůsobila jako typ, který nectí soukromí. Pak si ale uvědomil, že se mu na displeji zobrazují jména. To znamenalo pouze jediné…
„Ou, ahoj, Missy. Jak se vede?“
Když vešla do ložnice. Mace se zalykal smíchy.
„Ano, to jsem já, Desiree. Ale můžeš mi říkat detektive.“
Pustila krabičku kondomů na noční stolek a jeden vyndala. Pak vylezla na Mace.
„Ach, ano. Je tady, miláčku, ale právě je připoutaný k mé posteli a je trochu netrpělivý a horlivý, což je moje práce,“ povzdechla si trpitelsky.
„Ano, mohu se ho zeptat, jestli s tebou chce mluvit. Ale chystala jsem se ho… ach. Nemusíš být hned nepříjemná. Počkej.“
Naklonila se nad něj a dala mu telefon k uchu, aby si ho mohl přidržet ramenem.
Odkašlal si, aby se přestal smát. „Haló?“
„Ty pitomej osle! Řekni mi, že nejsi u té ženy připoutaný k posteli!“
Mace by jindy byl šílený vzteky, že na něj sestra řve jako na malé dítě. Dez ho však líbala na krku a třela mu bradavky, takže telefon téměř nevnímal.
„Voláš z nějakého důvodu? Je totiž velmi vytrvalá. Musím poslouchat její rozkazy.“ Dez vyprskla smíchy a sunula se Maceovi po břiše. Jeho sestra nápadně ztichla.
„Co to má, k čertu, znamenat. Masone?“
„Že já jsem dole a ona nahoře. Podřízený a nadřízená. Otrok a pán.“ Dez se začala smát tak šíleně, že se skutálela z Mace i z postele.
„Řekni mi, prosím, že si děláš legraci?“
„To nejde. Nic takového ti říkat nebudu. Alespoň ne do té doby, než mi ona řekne, že mohu.“
Ovládl se, aby se nezačal smát také. Slyšel, jak se Missy pokouší uklidnit. „Masone Rothschilde Llewellyne… Promluvíme si jindy.“
„Dobře, ale pouze pokud mne s tebou mluvit nechá –“ Na druhém konci se ozvalo kliknutí.
Dobře. Musel uznat, že to byl jeden z nejlepších okamžiků v poslední době. Pustil telefon, vzal ho do zubů a hodil přes místnost.
„Zvedej se, Desiree. Hned.“
Vyškrábala se zpět na postel, ale smála se, až slzela. Skoro na něj nemohla vylézt. Pak mu zabořila hlavu do krku a celé tělo se jí otřásalo smíchy. Bože, takhle tu mohou strávit týden. Nebyl si ani jistý, jestli bude schopna najít klíč, aby ho osvobodila. Pokrčil rameny. Nu co tedy.

Žádné komentáře:

Okomentovat