neděle 4. listopadu 2012

2. kapitola - 1. část

První věc, kterou udělala potom, co jí přestalo nutkání zvracet, bylo zavolání Guildě. „Musím mluvit se Sárou,“ řekla recepční.
„Je mi líto. Šéf odešel z kanceláře.“
Zavěsila, Elena naťukala číslo na Sáru domu.
Druhá žena to zvedla poté, co to sotva podruhé zazvonilo. „A teď, jak jsem věděla, že tě dneska uslyším?“
Elena rukou sevřela telefon. „ Sáro, prosím, řekni mi, že mám halucinace a ty jsi nepodepsala, že budu pracovat pro archanděla.“

„Ehm… um… „ Sára Haziz, ředitelka Guildy pro celou USA z A, a všech– neústupných– prdelí, najednou zněla jako nervózní dospívající dívka. „ Sakra, Ellie, není to, jako bych mohla říct ne.“
„Co by asi udělal – zabil tě?“
„Pravděpodobně,“ zamumlala Sára. „ Jeho upírský lokaj dal jasně najevo, že chce tebe. A že není zvyklý na odpor.
„Zkusila si říci ne?“
„Já jsem tvoje nejlepší kamarádka. Dej mi tedy trochu uznání.“
Sesouvala se do polštářů pohovky, Elena zírala na věž. „ Co je to za práci?“
„Já nevím.“ Sára začala dělat něžné vrkavé zvuky. „ Neboj – neztrácím dech, v marné snaze tě uklidnit. Dítě je vzhůru. Nechceš koláč zlatíčko?“ Líbající zvuky naplnily vzduch.
Elena tomu stále nemohla uvěřit, Sára šla a zavázala ji k tomu. A ještě měla dítě vzhůru. „Jak je Malá Já?“ Sára pojmenovala svojí dceru Zoe Elena. K čertu, jestli Elena nepopotahovala jako dítě, když to zjistila. „Doufám, že ti dává zabrat.“
„Ona miluje svou mámu.“ další zvuk polibků. „A říkala, abych ti řekla, že se Malou Já stane, až trochu vyroste. Ona a Slayer jsou bezva tým.“
Elena se zasmála při zmínce o monstrózním psovi, který slintal na nic netušící lidi.
„Kde je tvůj milý? Myslela jsem, že Deacon rád dělá dětské věci.“
„To ano.“ Sářin úsměv byl patrný i na telefonní lince a to sevřelo Elenu uvnitř ní samotné tím nejkrutějším způsobem. Nebylo to tím, že by záviděla Sáře její štěstí, nebo že by chtěla Deacona. Ne, bylo to něco mnohem hlubšího, bylo to vědění, že jí čas proklouzával mezi prsty.
Během uplynulého roku, to bylo stále více viditelné, že se její přátelé pohybovali po dalších fázích svého života, zatímco ona zůstávala opuštěná, osmadvacetiletý lovec upír bez pout, bez vztahu.
Sára odložila svůj luk a šíp – s výjimkou zvlášť naléhavých lovů a přijala a vzala nejkritičtější úřednickou práci v cechu.
Její vražedně kvalifikovaný stopařský manžel odešel podnikat a začal výrobou (a přebalováním) loveckých nástrojů, s líným úsměvem, ale všichni povykovali spokojenosti. Sakra, dokonce i Ransom měl v posteli stejného partnera poslední dva měsíce.
„Hele, Ellie, šla jsi spát?“ Zeptala se Sára přes šťastné dětské pištění. „ To sníš o svém archandělovi?“
„Spíš mám noční můry,“ zamumlala, zamžourala, když zahlédla anděla přistávat na střeše Věže. Její srdce vynechalo úder, jak se jeho křídla rozhořela ke zpomalení jeho sestupu.
„Ty jsi mi nikdy nedokončila řeč o Deaconovi. Proč se nestará o dítě on?“
„Odjel do obchodu se Slayerem vyzvednout nějakou dvojitou čokoládovou zmrzlinu s hodně jahodami. Řekla jsem mu, že se chutě drží ještě nějakou dobu po porodu.“
Sára měla radost ze žertování jejího manžela, Elena se měla smát, ale byla jsem si příliš vědoma strachu, který jí přejížděl po páteři.
„Sáro, dal ti upír nějaký náznak toho, proč požádal o mě?“
„Jasně. Řekl, že Raphael chce toho nejlepšího.“

***

„Jsem nejlepší,“ zamumlala Elena druhý den ráno, když vystoupila z taxíku před nádhernou tvorbou, která byla Archandělovou Věží. „ Jsem nejlepší.“
„Hej, paní, zaplatíte mi, nebo na sebe jen budete mluvit?“
„Cože? Ach.“ Vytáhla vědomě dvacet dolarů, sklonila se a vtiskla jí do ruky taxikáře. „ Drobné si nechce.“
Jeho zamračení se změnilo na úsměv. „ Díky! Copak, máte další velký hon?“ Elena se nezeptala, jak věděl, že je lovcem. „Ne. Ale mám vysokou pravděpodobnost na setkání s hroznou smrtí během několika následujících hodin. Může také udělat něco dobrého a můj výstřel se dostane až do nebe.“
Taxikář si myslel, že je znepokojená. Stále se smál, když odjížděl, takže ji nechal stát na samém okraji široké cesty, která vedla až ke vchodu do Věže.

PŘEKLAD POKRAČUJE ZDE

Žádné komentáře:

Okomentovat